Překážky v práci
na straně zaměstnance (nejčastější)
Zaměstnavatel je
povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci
- po dobu jeho dočasné
pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů (nemoc),
- po dobu karantény
nařízené podle zvláštního právního předpisu,
- po dobu mateřské
nebo rodičovské dovolené,
- po dobu ošetřování
dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle § 115
občanského zákoníku v případech podle § 25 zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců nebo podle § 39 zákona o nemocenském pojištění
- po dobu péče o dítě
mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 25 zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců nebo v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se
fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření
ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu
zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Náhrada mzdy, platu nebo odměny z
dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) je
upravena v § 192 a následující zákoníku práce.
Mateřská dovolená
V souvislosti s
porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po
dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská
dovolená po dobu 37 týdnů.
Mateřskou dovolenou
zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným
dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
Rodičovská dovolená
K prohloubení péče o
dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na
jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce
dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v
rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3
let.
Jiné důležité osobní
překážky
Nemůže-li zaměstnanec
konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby,
než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve
stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy
nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.
Jinými důležitými
osobními překážkami v práci jsou:
1. Vyšetření nebo ošetření
2. Pracovně-lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související
s výkonem práce
3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních
prostředků
4. Znemožnění cesty do zaměstnání
5. Svatba
6. Narození dítěte
7. Úmrtí
8. Doprovod
9. Pohřeb spoluzaměstnance
10. Přestěhování
11. Vyhledání nového zaměstnání
Účast na školení, jiná
forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady
stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané
práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní
doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada
mzdy nebo platu.
Překážky v práci
na straně zaměstnavatele
Nemůže-li zaměstnanec
konat práci
a) pro přechodnou
závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v
dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými
provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci,
přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
b) v důsledku
přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní
událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy
nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Nemohl-li zaměstnanec
konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou
uvedeny výše, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku;
to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby.
Částečná
nezaměstnanost
O jinou překážku v
práci na straně zaměstnavatele, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže
přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu
dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím
poskytovaných službách.
Upraví-li v případech
podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši
poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, může náhrada mzdy činit
nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová
organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.
Dotazy klientů:
Jsem v současnosti na rodičovské
dovolené. Mohu si přivydělat? Mohu se vrátit k původnímu zaměstnavateli
dříve, než uplynou 3 roky rodičovské dovolené?
Přivydělat si můžete neomezeně, ohledně
nároku na rodičovský příspěvek je ale důležité splnit podmínku osobní
celodenní péče o dítě, přičemž tato podmínka, pokud čerpáte rodičovskou
dovolenou dle právní úpravy platné před 1.1. 2012, je splněna v případě, že
zajistíte péči o dítě sama nebo jinou osobou a dítě není umístěno v zařízení
předškolní péče více než na 4 hodiny denně nebo max. 5 dnů v měsíci. Pokud
jste nastoupila na rodičovskou dovolenou po 1.1.2012 nebo před tímto datem, ale
na základě žádosti jste přestoupila na nový systém, pak je podmínka celodenní
péče o dítě splněna, pokud dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje
jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu
nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě starší dvou let pak může
navštěvovat jesle či mateřskou školku bez omezení, aniž byste ztratila nárok
na rodičovský příspěvek.
Zákoník práce neupravuje přímo možnost
dřívějšího návratu do zaměstnání za trvání rodičovské dovolené. Proto zmíním
dva názory, které danou problematiku řeší.
Podle kolegia expertů Asociace pro
rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů má zaměstnanec právo
vrátit se z rodičovské dovolené do zaměstnání i dříve, než uplynula doba, na
kterou o čerpání rodičovské dovolené původně požádal. Pokud se tak rozhodne,
je zaměstnavatel povinen takové rozhodnutí zaměstnance respektovat a začít mu
přidělovat sjednanou práci na sjednaném místě výkonu práce. Této povinnosti
se zaměstnavatel nemůže vyhnout ani tím, že po dohodě se zaměstnancem jeho
dřívější návrat z rodičovské dovolené vyloučí, protože zaměstnanec by se tím
předem vzdal svého práva, což by činilo uvedenou dohodu neplatnou ve smyslu
ustanovení § 19 odst. 1 zákoníku práce.
Většina členů Kolegia se totiž přiklonila
k závěru, že čerpání rodičovské dovolené je právem a nikoli povinností
zaměstnance v jím původně požadovaném rozsahu a že tedy zaměstnavatel není
oprávněn na takovém zaměstnanci vyžadovat (nutit ho), aby překážka v práci
trvala přesně po tu dobu, o kterou požádal. Argumentem přitom nemůže být
zaměstnavateli ani fakt, že s jiným zaměstnancem sjednal na dobu trvání této
překážky v práci pracovní poměr na dobu určitou, protože jde o pracovněprávní
vztah, v němž musí zastupující zaměstnanec počítat s tím, že jakmile nastane
příslušná právní skutečnost, jeho pracovní poměr uplynutím doby skončí.
Druhý pohled na tutéž věc stanoví, že
pokud zaměstnanec požádá a nahlásí zaměstnavateli na
začátku celou rodičovskou dovolenou až např. do tří let věku
dítěte a v průběhu této rodičovské dovolené změní názor a bude se chtít
předčasně vrátit do zaměstnání, nemusí mu to zaměstnavatel umožnit a může
trvat na dodržení předchozí domluvy a návratu do zaměstnání až ve třech
letech věku dítěte.
Dále platí, že nastoupí-li zaměstnanec
po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro
kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského
cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení nebo zaměstnankyně po skončení
mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v
rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou
dovolenou, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po
skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, zařadí je
zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné
proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je
zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.
Zaměstnavatel mě nutil podepsat
dohodu o snížení mzdy, když jsem odmítl, předložil mi dohodu o ukončení
pracovního poměru, kterou jsem také odmítl podepsat. Následně mi
zaměstnavatel sdělil, že se mnou již dále nepočítá a že pro mě nemá
v podniku místo. Odebral mi klíče a telefon. Další den mne nechtěl ani
vpustit do práce a od té doby mi nepřiděluje práci dle pracovní
smlouvy.
Z podkladů, které máme k dispozici,
vyplývá, že vzhledem k tomu, že pracovní poměr nebyl k dnešnímu dni
ukončen ani jednou ze stran, i nadále trvá. V daném případě je na Vás,
abyste prokázal, že práci nevykonáváte z důvodů překážek v práci na
straně zaměstnavatele a že vám zaměstnavatel ve výkonu práce brání. Pokuste
se zajistit důkazy jako např. výpověď svědků kolegů, jejich písemné potvrzení
určitých skutečností, fotodokumentace, dopisy a výzvy, video nebo audio nahrávky
atd.
Všechny Vámi popisované události
z nedávné doby svědčí o tom, že jednání zaměstnavatele bylo od počátku
nekorektní až protiprávní.
Fakt, že Vám pod nátlakem zaměstnavatel
předkládal k podpisu dohodu o změně výše mzdy a obratem po odmítnutí
z Vaší strany Vás nutil k podpisu Dohody o rozvázání pracovního
poměru, je v rozporu se zákonem i dobrými mravy. Současně je třeba
uvést, že podepsal-li byste takovou dohodu, byla by neplatná, neboť by nebyla
podepsána svobodně a dobrovolně.
Pokud se Vaše situace nějakým zásadním
způsobem nezměnila, je zřejmě na místě sdělit zaměstnavateli oficiální dopis
a seznámit zaměstnavatele s Vaším postojem k celé věci, tedy že
pracovní poměr není ukončen a zda na jeho pokračování trváte či nikoliv.
Vzhledem k tomu, že pracovní poměr v současnosti i nadále trvá, je
zaměstnavatel povinen Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy a platit
mzdu. V případě, že jste nemohl konat práci pro překážku na straně
zaměstnavatele, tedy proto, že zaměstnavatel odmítl přidělovat práci dle
pracovní smlouvy, náleží Vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Nebudete-li chtít po dosavadních
zkušenostech pro zaměstnavatele nadále pracovat, vyzvěte jej k uzavření
dohody o ukončení pracovního poměru a předložte mu jasně podmínky rozvázání
pracovního poměru. To znamená datum, ke kterému má pracovní poměr skončit,
výši odstupného a způsob předání veškerých listin, které budete potřebovat
(evidenční list důchodového pojištění, zápočtový list, atd.).
Dalším nástrojem obrany ve Vaší situaci
je podání podnětu k přezkoumání jednání zaměstnavatele na příslušný
inspektorát práce. Příslušný je oblastní inspektorát práce podle sídla firmy,
v níž jste pracoval, případně podle místa činnosti. Oblastní
inspektoráty práce jsou totiž povinny kontrolovat plnění povinností, které
zaměstnavatelům vyplývají z pracovněprávních předpisů. Jsou dále povinny
ukládat zaměstnavatelům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při
těchto kontrolách a jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům za porušení pracovněprávních
předpisů pokuty. Kontakt na příslušný oblastní inspektorát práce můžete najít
na webové stránce: www.suip.cz.
|