Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí. Zproštění povinnosti nahradit zaměstnanci škodu upravuje ustanovení § 367 zákoníku práce. Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za

a) ztrátu na výdělku,

b) bolest a ztížení společenského uplatnění,

c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

d) věcnou škodu; (ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde).

AD a) Zaměstnanci náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy podle § 192 zákoníku práce a plnou výší nemocenského. Dále zaměstnanci náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

AD b) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které je možné poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Pro určení bolesti a ztížení společenského uplatnění je třeba zajistit bodové ohodnocení úrazu ošetřujícím lékaře s tím, že jeden bod má hodnotu 120,- Kč.

AD c) Jedná se např. o regulační poplatky u lékaře, ošetření, léky nebo náklady na lékařské posudky a další..

AD d) Jde např. o škodu na věcech atd. Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.

Podle ustanovení § 106 odstavce 4) zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen dle písmena h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,

Zaměstnanec, který si způsobí pracovní úraz, ovšem nemusí být schopen takový postup dodržet, což zákon vlastně předpokládá, když umožňuje, aby úraz nahlásil kolega.

Ustanovení § 105 zákoníku práce stanoví zaměstnavateli následující povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání:

Podle odst. 1 je zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Podle odstavce 2 je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (Jde o evidenci, kterou musí vést zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec.)

Podle odst. 3 je zaměstnavatel povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo

a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo

b) k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Konečně je podle odst. 4 zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Je tedy každopádně povinností zaměstnavatele postarat se o to, aby byl pracovní úraz prošetřen, zaevidován a nahlášen. Jde totiž o ustanovení zákoníku práce, od kterého se nelze odchýlit.

Dotazy klientů:

V práci jsem při manipulaci s těžkými kobercovými rolemi utrpěla úraz – poškození páteře, které jsem nahlásila zaměstnavateli a pro které jsem byla ošetřena lékařem. Zaměstnavatel tvrdí, že to není pracovní úraz. Má pravdu? Jak mám dále postupovat?

Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Jako pracovní úraz tak lze například hodnotit též infarkt, který se stal zaměstnanci v důsledku extrémního nervového vypětí na pracovišti. Zaměstnanec má povinnost svůj pracovní úraz oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit jeho příčiny a okolnosti.

Zaměstnavatel vede tzv. knihu úrazů, kde eviduje všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Zároveň zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci. Zaměstnavatel je zároveň povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Pokud Váš zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu, zaznamenat Váš pracovní úraz do knihy úrazů a zejména vyhotovit a předat Vám jedno vyhotovení záznamu o úrazu, dopustil se tak správního deliktu, za což mu hrozí vysoká pokuta od inspekce práce. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu.           

Váš zaměstnavatel tak zjevně pravdu nemá, jedná se o pracovní úraz. Co se týká náhrady za pracovní úraz, měla byste k ní zaměstnavatele písemně vyzvat. Lékařský posudek k určení výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění zpracovává ošetřující lékař poškozeného. Případnou další škodu (náhradu za ztrátu výdělku, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a případnou věcnou škodu) pak vyčíslí sám poškozený. V případě, že by zaměstnavatel odmítl vyhovět Vašim požadavkům na náhradu za pracovní úraz, je možné tyto náhrady vymáhat též soudně.