Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za
škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu,
i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela
nebo zčásti nezprostí. Zproštění povinnosti nahradit zaměstnanci škodu
upravuje ustanovení § 367 zákoníku práce. Zaměstnavatel se nemůže zprostit
odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz
při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící
životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz
nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve
kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za
a) ztrátu na výdělku,
b) bolest a ztížení společenského
uplatnění,
c) účelně vynaložené náklady spojené s
léčením,
d) věcnou škodu; (ustanovení § 265 odst.
3 platí i zde).
AD a) Zaměstnanci náleží náhrada za
ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi
průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší
náhrady mzdy podle § 192 zákoníku práce a plnou výší nemocenského. Dále zaměstnanci
náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to
ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem
dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu
pobíraného z téhož důvodu.
AD b) Náhrada za bolest a ztížení
společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Ministerstvo
zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí
vyhláškou výši, do které je možné poskytnout náhradu za bolest a ztížení
společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Pro
určení bolesti a ztížení společenského uplatnění je třeba zajistit bodové
ohodnocení úrazu ošetřujícím lékaře s tím, že jeden bod má hodnotu 120,- Kč.
AD c) Jedná se např. o regulační
poplatky u lékaře, ošetření, léky nebo náklady na lékařské posudky a další..
AD d) Jde např. o škodu na věcech atd. Způsob
a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného
odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.
Podle ustanovení § 106 odstavce 4)
zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o
svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob,
kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.
Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a
požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.
Zaměstnanec je povinen dle písmena h) bezodkladně oznamovat svému
nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho
zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz
jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho
příčin,
Zaměstnanec, který si způsobí pracovní úraz, ovšem
nemusí být schopen takový postup dodržet, což zákon vlastně předpokládá, když umožňuje, aby úraz nahlásil kolega.
Ustanovení § 105 zákoníku práce stanoví
zaměstnavateli následující povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z
povolání:
Podle odst. 1 je zaměstnavatel, u něhož
k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto
úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje,
svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do
doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Podle odstavce 2
je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když
jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní
neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (Jde o evidenci, kterou musí vést
zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec.)
Podle odst. 3 je zaměstnavatel povinen
vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž
následkem došlo
a) ke zranění zaměstnance s pracovní
neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
b) k úmrtí zaměstnance.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je
povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného
pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
Konečně je podle odst. 4 zaměstnavatel
povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a
institucím.
Je tedy každopádně povinností
zaměstnavatele postarat se o to, aby byl pracovní úraz prošetřen, zaevidován
a nahlášen. Jde totiž o ustanovení zákoníku práce, od kterého se nelze
odchýlit.
Dotazy klientů:
V práci jsem při manipulaci
s těžkými kobercovými rolemi utrpěla úraz – poškození páteře, které jsem
nahlásila zaměstnavateli a pro které jsem byla ošetřena lékařem.
Zaměstnavatel tvrdí, že to není pracovní úraz. Má pravdu? Jak mám dále
postupovat?
Pracovním úrazem pro účely zákoníku
práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na
jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění
pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje
též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Jako pracovní
úraz tak lze například hodnotit též infarkt, který se stal zaměstnanci
v důsledku extrémního nervového vypětí na pracovišti. Zaměstnanec má
povinnost svůj pracovní úraz oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit jeho
příčiny a okolnosti.
Zaměstnavatel vede tzv. knihu úrazů, kde
eviduje všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Zároveň
zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních
úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní
neschopností delší než 3 kalendářní dny. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu
předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci. Zaměstnavatel je zároveň
povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a
institucím. Pokud Váš zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost vyšetřit příčiny
a okolnosti pracovního úrazu, zaznamenat Váš pracovní úraz do knihy úrazů a
zejména vyhotovit a předat Vám jedno vyhotovení záznamu o úrazu, dopustil se
tak správního deliktu, za což mu hrozí vysoká pokuta od inspekce práce. Zaměstnavatel
odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda
vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu za ztrátu na
výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady
spojené s léčením a věcnou škodu.
Váš zaměstnavatel tak zjevně pravdu
nemá, jedná se o pracovní úraz. Co se týká náhrady za pracovní úraz, měla
byste k ní zaměstnavatele písemně vyzvat. Lékařský posudek k určení
výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění zpracovává ošetřující
lékař poškozeného. Případnou další škodu (náhradu za ztrátu výdělku, účelně
vynaložené náklady spojené s léčením a případnou věcnou škodu) pak vyčíslí
sám poškozený. V případě, že by zaměstnavatel odmítl vyhovět Vašim
požadavkům na náhradu za pracovní úraz, je možné tyto náhrady vymáhat též
soudně.
|