Vzory: Odpovědnost zaměstnance za škodu Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255 zákoníku práce. Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Na zaměstnanci může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak, a to v případě, že zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Uvedené předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Jinak platí obdobně vše, co je uvedeno pro odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách. Předpokladem odpovědnosti zaměstnance je tedy ztráta předmětů, existence písemné dohody a zavinění zaměstnance, které se předpokládá. V případě svěřených předmětů musí jít vždy o jejich ztrátu, neboť pokud dojde k jejich poškození, řeší se odpovědnost zaměstnance podle § 250 ZP upravujícího obecnou odpovědnost.
Rozsah náhrady škody Zaměstnanec, který odpovídá za škodu je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Při společné odpovědnosti za schodek se určí jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady škody podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Uvedený podíl náhrady nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. Jestliže se zjistí, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci příslušnými podíly. Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu. Dohoda o náhradě škody Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Odpovědnost při odvracení škody Zaměstnavatel odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. To se týká i účelně vynaložených nákladů.
Odpovědnost na odložených věcech Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Právo na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Rozsah náhrady škody Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat náhradu i jiné škody. Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí. Zaměstnavatel, který nahradil poškozenému škodu, má právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za tuto škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.
Dotazy klientů: V roce 2005 jsem změnil zdravotní pojišťovnu a opomněl jsem sdělit tuto skutečnost svému zaměstnavateli. Ten dál platil odvody původní pojišťovně a přišlo se na vše až po několika letech. Zaměstnavateli vyměřili penále ve výši 114.000,- Kč. Dotazem na pojišťovnu jsem zjistil, že pro zmírnění tvrdosti zákona je pojišťovna ochotna na základě žádosti zaměstnavatele od penalizace upustit nebo ji zmírnit. Tuto skutečnost jsem sdělil svému zaměstnavateli, ten však vystavení žádosti o prominutí penále odmítl s tím, že je pojištěncem právě této pojišťovny a že by v budoucnu mohlo dojít k vyšší škodě a pak by se prý žádost o její zmírnění mohla minout účinkem, protože by ji pojišťovna mohla zamítnout. Zaměstnavatel bude ode mne žádat úhradu jemu vzniklé škody. Co mi v této situaci můžete poradit? Obecně platí, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti jak stanoví § 420 odst. 1 zák.č. 40/1964 občanský zákoník. Podle zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je současně povinen prokázat zavinění zaměstnance. Ve vašem případě se jednalo o jednání, v němž nelze spatřovat úmysl, proto se domnívám, že podle § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. To jen pokud jde o rozsah náhrady škody. Zmiňujete se dále o možnosti zmírnění penále případně o upuštění od penalizace. V takovém případě by se zaměstnavatel měl snažit škodu zmírnit. Doporučuji pokusit se získat písemné vyjádření pojišťovny o možnosti zmírnění penále, případně s údajem na jakou výši. Takový dokument by pak mohl sloužit při jednání se zaměstnavatelem o náhradě škody a o její výši. Podle § 263 odst. 1) zákoníku práce výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Podle odstavce 2) uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Dále zákon stanoví, že soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných výši náhrady škody přiměřeně snížit. To jen pro případ, že by byl případný spor projednáván u soudu.
Již více než rok nepracuji pro bývalého zaměstnavatele. Začátkem června 2011, tedy přibližně po roce od skončení pracovního poměru jsem od něho obdržela dopis, v němž mi oznamuje, že podle výsledku inventury, která proběhla 4. května 2010, byl zjištěn schodek, a proto mám zaplatit určitý díl zjištěné škody. Je vůbec možné, aby se bývalý zaměstnavatel ozval až po tak dlouhé době? Za doby mého působení se ve firmě dělala jedna inventura, která dopadla dobře. Z podkladů, které jste nám zaslala, vyplývá, že jste uzavřela s bývalým zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, která byla současně dohodou o společné odpovědnosti. Podle § 254 odst. 2 zákoníku práce se na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, inventarizace provádí v těchto případech: · při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, · při zániku všech těchto dohod, · při výkonu jiné práce, · při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, · při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a · na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, · popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nepožádá podle § 254 odst. 3 zákoníku práce zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Pokud jste tedy nepožádala při skončení pracovního poměru o provedení inventarizace, odpovídáte zřejmě za schodek zjištěný při inventarizaci provedené za období od 10. února 2010 do 4. května 2010. Odpovědnosti za vzniklý schodek byste se mohla zprostit tehdy, pokud by se Vám podařilo prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez Vašeho zavinění, například, že Vám bylo zanedbáním zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Podle § 260 zákoníku práce se při společné odpovědnosti za schodek určí jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Uvedený podíl náhrady nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. Jestliže se zjistí, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci příslušnými podíly. Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu. Výši požadované náhrady škody je sice zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá, avšak právo na náhradu škody se promlčuje až za dva roky ode dne, kdy se poškozený, tedy v tomto konkrétním případě Váš bývalý zaměstnavatel, dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Proto má bývalý zaměstnavatel právo na Vás úhradu vzniklého schodku požadovat i po této delší době. To, že s Vámi zaměstnavatel věc zřejmě neprojednal, neznamená podle našeho názoru, že je výzva Vašeho bývalého zaměstnavatele na uhrazení příslušného podílu ze schodku neoprávněná, protože zákoník práce v tomto případě neukládá dodržení postupu při projednání škody pod sankcí neplatnosti. Pokud jste tedy schopna zaměstnavateli prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez Vašeho zavinění, měla byste se co nejdříve s bývalým zaměstnavatelem spojit a důkazy mu dodat. Ať už se Vám podaří či nepodaří prokázat, že schodek vznikl bez Vašeho zavinění, měl by Vám bývalý zaměstnavatel doložit a vysvětlit, jak dospěl k výši Vašeho podílu na schodku. Teprve pak bude možné posoudit, zda máte částku zaměstnavateli poukázat či nikoliv.
Podpořili nás:  |
Vítejte >
